Po vzniku Československa a zejména po vytvoření Velké Prahy v roce 1922 se očekával rychlý rozvoj města. Památkový sbor hlavního města Prahy proto zahájil systematické fotografování pražských okrajů, které měla brzy změnit nová výstavba.

Fotografové pracovali podle předem připravených plánů. Z určených stanovišť pořizovali série snímků v různých směrech, aby zachytili celé panorama krajiny, původní obce, usedlosti, cesty i vznikající zástavbu. Fotografování financoval pražský magistrát.

Jedním z hlavních autorů byl Antonín Alexander. V srpnu 1926 vytvořil také panoramatické série ze Židovských pecí směrem na Žižkov a okolní části Prahy. ( Čerpáno převážně z dokumentů Archivu hl. m. Praha. Například: Pražské panorama )

Po sto letech jsem se pokusil vyhledat původní stanoviště fotografa a zachytit stejné pohledy znovu. Přesně z původní výšky by však dnes byla viditelná především vzrostlá vegetace nebo nejbližší budova. Fotoaparát proto musel být umístěn výše, aby bylo možné zachytit alespoň část současné zástavby.

Dobové a současné snímky tak názorně ukazují, jak výrazně se během jednoho století proměnila krajina i podoba Žižkova.

Stanoviště fotografa je přibližne v místech poblíž plotu Mateřské školky Jeseniova na východním cípu vrchu/parku Židovské pece s pohledem směrovaným na dnešní sídliště Chmelnice a část Balkán. Rodinné domky po levé straně jsou v prostoru dnešní části Balkán. Ve střední zadní části fotografie zřetelný ovocný sad je místo, kde v 60. letech bude budováno sídliště Chmelnice. Po pravé straně vykukuje stará zástavba sídiště Jarov. Zdroj Archiv hl. m. Prahy, Archivní katalog/signatura A 2635 - 2640, datace 24.08.1926